E-shop / ...
Zápisky zpoza mříží Ales Bjaljacki
Výbor z textů běloruského disidenta Alese Bjaljackého, prvního laureáta mezinárodní Ceny Václava Havla za lidská práva (2013) a Nobelovy ceny míru (2022). Knihu je možné si bezplatně stáhnout ZDE.
Zdarma
- Ales Bjaljacki (také Ales Bialiatski, běl. Алесь Бяляцкі) se narodil 25. září 1962 ve městečku Vjartsilja v ruské Karélii, kam se jeho rodiče vydali z Běloruska za výdělkem. V roce 1964 se rodina vrátila do Běloruska a usadila se ve městě Svetlahorsku.
- V roce 1979 se Bjaljacki přihlásil na Historicko-filologickou fakultu Homelské univerzity a během studií se účastnil literárněvědných i občanských aktivit. V roce 1984 získal diplom pedagoga. Před nástupem na aspirantské studium Ústavu pro literaturu Akademie věd BSSR pracoval jako učitel ve vesnické škole na Homelsku.
- V letech 1985 až 1986 vykonával vojenskou službu. Po návratu pokračoval v aspirantském studiu, věnoval se vědecké práci a literární i občanské činnosti. V roce 1986 se Bjaljacki stal jedním ze zakladatelů Spolku mladých literátů Tutejšyja, později byl zvolen předsedou této organizace (1987–1989).
- V roce 1988 patřil mezi pořadatele první masové demonstrace v Bělorusku, spoluzakládal lidskoprávní sdružení Běloruské martyrologium, byl členem organizačního výboru hnutí Běloruská lidová fronta Obrození, později jejím tajemníkem předsednictva (1996–1999) a místopředsedou (1999–2001). Od roku 1996 je předsedou Lidskoprávního centra Vjasna a viceprezidentem Mezinárodní federace lidských práv (FIDH).
- Pracoval jako odborný asistent Muzea dějin běloruské literatury. V roce 1989 byl v rámci výběrového řízení zvolen do funkce ředitele Literárního muzea Maksima Bahdanoviče, kterou vykonával do srpna 1998. V letech 1991 až 1995 zasedal v minském městském zastupitelstvu.
- Ales Bjaljacki je rovněž členem následujících tvůrčích organizací: Svazu běloruských spisovatelů (od roku 1995), Běloruského centra PEN klubu a Běloruské asociace novinářů. Je autorem šesti knih.
- V srpnu 2011 byl Bjaljacki zatčen. Před procesem byl držen ve vazební věznici č. 1 ve Valadarského ulici v Minsku a také ve vazebním úseku věznice č. 8 ve městě Žodzina. Trest si odpykával v nápravné kolonii č. 2 v Babrujsku.
- V listopadu 2011 byl odsouzen ke čtyřem a půl rokům odnětí svobody na základě obvinění z daňového podvodu. Trval na své nevině, neboť všechny finanční prostředky, které na svých účtech shromažďoval, se používaly na lidskoprávní činnost. Země Evropské unie, USA a mezinárodní lidskoprávní organizace uznaly Bjaljackého politickým vězněm a rozsudek soudu politicky motivovaným. V červnu 2014 byl Bjaljacki díky rozsáhlé mezinárodní kampani solidarity amnestován. Ve vězení strávil 1050 dní.
- Za své statečné a důsledné postoje při hájení lidských práv v Bělorusku i jinde ve světě získal Bjaljacki mnoho mezinárodních ocenění, mimo jiné Cenu Váсlava Havla za lidská práva (v lednu 2013). Několikrát byl nominován na Nobelovu cenu za mír.