E-shop  /  ...

Zápisky zpoza mříží Ales Bjaljacki

Výbor z textů běloruského disidenta Alese Bjaljackého, prvního laureáta mezinárodní Ceny Václava Havla za lidská práva (2013). Knihu je možné si bezplatně stáhnout ZDE.

Zdarma

    Náhled
    • Ales Bjaljacki (také Ales Bialiatski, běl. Алесь Бяляцкі) se narodil 25. září 1962 ve městečku Vjartsilja v ruské Karélii, kam se jeho rodiče vydali z Běloruska za výdělkem. V roce 1964 se rodina vrátila do Běloruska a usadila se ve městě Svetlahorsku.
    • V roce 1979 se Bjaljacki přihlásil na Historicko-filologickou fakultu Homelské univerzity a během studií se účastnil literárněvědných i občanských aktivit. V roce 1984 získal diplom pedagoga. Před nástupem na aspirantské studium Ústavu pro literaturu Akademie věd BSSR pracoval jako učitel ve vesnické škole na Homelsku.
    • V letech 1985 až 1986 vykonával vojenskou službu. Po návratu pokračoval v aspirantském studiu, věnoval se vědecké práci a literární i občanské činnosti. V roce 1986 se Bjaljacki stal jedním ze zakladatelů Spolku mladých literátů Tutejšyja, později byl zvolen předsedou této organizace (1987–1989).
    • V roce 1988 patřil mezi pořadatele první masové demonstrace v Bělorusku, spoluzakládal lidskoprávní sdružení Běloruské martyrologium, byl členem organizačního výboru hnutí Běloruská lidová fronta Obrození, později jejím tajemníkem předsednictva (1996–1999) a místopředsedou (1999–2001). Od roku 1996 je předsedou Lidskoprávního centra Vjasna a viceprezidentem Mezinárodní federace lidských práv (FIDH).
    • Pracoval jako odborný asistent Muzea dějin běloruské literatury. V roce 1989 byl v rámci výběrového řízení zvolen do funkce ředitele Literárního muzea Maksima Bahdanoviče, kterou vykonával do srpna 1998. V letech 1991 až 1995 zasedal v minském městském zastupitelstvu.
    • Ales Bjaljacki je rovněž členem následujících tvůrčích organizací: Svazu běloruských spisovatelů (od roku 1995), Běloruského centra PEN klubu a Běloruské asociace novinářů. Je autorem šesti knih.
    • V srpnu 2011 byl Bjaljacki zatčen. Před procesem byl držen ve vazební věznici č. 1 ve Valadarského ulici v Minsku a také ve vazebním úseku věznice č. 8 ve městě Žodzina. Trest si odpykával v nápravné kolonii č. 2 v Babrujsku.
    • V listopadu 2011 byl odsouzen ke čtyřem a půl rokům odnětí svobody na základě obvinění z daňového podvodu. Trval na své nevině, neboť všechny finanční prostředky, které na svých účtech shromažďoval, se používaly na lidskoprávní činnost. Země Evropské unie, USA a mezinárodní lidskoprávní organizace uznaly Bjaljackého politickým vězněm a rozsudek soudu politicky motivovaným. V červnu 2014 byl Bjaljacki díky rozsáhlé mezinárodní kampani solidarity amnestován. Ve vězení strávil 1050 dní.
    • Za své statečné a důsledné postoje při hájení lidských práv v Bělorusku i jinde ve světě získal Bjaljacki mnoho mezinárodních ocenění, mimo jiné Cenu Váсlava Havla za lidská práva (v lednu 2013). Několikrát byl nominován na Nobelovu cenu za mír.

    Zpět na úvodní stránku